Jak daleko může zajít šikana na základní škole? Nejen to prozradí nový film Vzor

Čtrnáctiletý Jan opustil se svou matkou slovinskou metropoli a nové spolužáky na malém městě poznává pouze online. Když se poslední dva měsíce deváté třídy snaží ve škole zapadnout do kolektivu, změní se jeho život v boj o lidskou důstojnost. Jak daleko může šikana na základní škole zajít? To a další ukazuje nový koprodukční slovinsko-česko-italsko-srbský snímek Vzor.

Režisér snímku je slovinský režisér Nejc Gazvoda, hlavní dětskou roli ztvárnil France Mandić, za citlivou kamerou napínavého dramatu stojí český kameraman Jan Šuster a celá obrazová postprodukce vznikla v pražském studiu UPP.

Detailní sonda do nesnází dospívání, kdy o světě mladých často rozhodují autority na hony vzdálené dnešní generaci teenagerů, nás zavede do menšího slovinského města Novo Město, odkud režisér žijící v Lublani pochází. Svůj film Vzor dokonce natáčel přímo na základní škole, kterou sám navštěvoval.

„Téma jsem si nevybral jen kvůli šikaně. Myslím, že všichni víme, že šikanovat se nemá. Chtěl jsem vyprávět příběh nejen o násilí, ale i o útoku na lidskou důstojnost. Šikana ve škole je skvělým odrazovým můstkem pro natočení filmu o osamělém chlapci, který zoufale hledá lásku a mužský vzor. Odtud také název filmu,“ říká Nejc Gazvoda. Devětatřicetiletý tvůrce svým v pořadí třetím filmem reaguje na situaci, kdy se s covidem a rozmachem kyberšikany naplnily ordinace dětských psychiatrů, což se podle něj dodnes nelepší. „Ve Slovinsku byl právě zaveden nový systém varování před střelci ve školách, protože přibyla spousta výhružek a hrozeb. Téměř neuplyne týden, aby se v některé ze škol nestal nějaký násilný incident,“ říká Gazvoda.

Hlavní hrdina filmu Vzor vezme situaci se šikanou do vlastních rukou. Oporou mu je záhadný soused, který se v bezvýchodné situaci stane jeho vzorem, zatímco jeho matka, školní psycholožka, má po rozvodu svých problémů dost a ředitelka školy se snaží situaci tzv. zamést pod koberec.