Hudba, Móda, Lifestyle & Urban kultura

Lifestyle Móda Rozhovory

Minimalistou může být komunista, pirát, lidovec i ODSák, říká Alvin Korčák, propagátor minimalismu

Červenec 10, 2019

Minimalistou může být komunista, pirát, lidovec i ODSák, říká Alvin Korčák, propagátor minimalismu

Minimalismus se u nás v posledních letech rozšiřuje. Je oblíbený díky své skromnosti a čistotě. Lidé zjišťují, že hromadit věci k ničemu nevede, ba naopak škodí našemu duševnímu zdraví. My jsme vás o něm informovali již dříve v tomto článku. Tentokrát jsme si pro vás připravili rozhovor s benjamínkem českého minimalismu – Alvinem Korčákem. Od něj se můžete dozvědět například to, co si myslí o nákupních centrech a nebo jak to vidí s politikou. 

 

Kdo je Alvin Korčák. Můžete se našim čtenářům představit?

Aktuálně jsem dokončil bakalářské studium oboru Sociologie v Brně na FSS MU. Ve volném čase se zabývám marketingem, focením, psaním. Přečtu celkem velké množství knih a zhlédnu velký objem seriálů během roku. Jsem komunálním zastupitelem v obci Vranovice a k politice obecně mám velmi blízko. Baví mě popularizovat vědecké studie, výzkumy a zjištění co největší části společnosti a snažit se nalézat co nejlepší cestu životem díky vědě. A to se promítá i do mé hlavní záliby, a to je psaní a tvorba blogu o minimalismu – Minimalisticky.cz.

 

Váš blog píšete od roku 2015. Co se za tu dobu změnilo či posunulo v této oblasti?

Od té doby se toho stalo hodně. Samozřejmě, nové kolo nevynalézáme, nicméně minimalismus nabyl v zahraničí ale i v ČR velké popularity. Jako minimalisté se objevujeme v televizích, rádiích, tisku, přednášíme po ČR a spoustu dalších věcí. O minimalismus je samozřejmě největší zájem v USA a Japonsku (taky díky Marii Kondo a jejímu seriálu na Netflixu v poslední době – i když ona sama se nepovažuje za minimalistku), ČR ale nijak v tomto nezaostává. V roce 2015 se objevila sem tam nějaká přednáška o minimalismu, v dnešních dnech ovšem jen já odpřednáším pro tisíce lidí za rok.

Změnilo se také to, že se neustále objevují nové poznatky ve vědě a jsou více prezentovány a popisovány. Například behaviorální psychologie a ekonomie nám pomáhá celkem rozsáhle pochopit, proč jednáme, jak jednáme ve vztahu k reklamám a nákupům.

 

Co lidi vede k nakupování – jaká je příčina konzumního hromadění? Je možné, že jde o jistý druh kompenzace?

Řekl bych, že důvodů je řada. Nastíním tři hlavní.

Prvním z nich je potřeba štěstí. Jsme učeni a i „vzděláváni“ reklamou, že nákupy nám přinesou štěstí a spokojenost. Proto se do nich vrháme, protože to je vidina lehce získaného a instantního štěstí. Ono to částečně funguje. Ovšem štěstí je prchavé, když si koupíme věc, tak se šťastni po nějakou dobu cítíme. Nicméně díky hédonické adaptaci to za nějaký (poměrně krátký čas) přejde a my si musíme koupit novou věc, pokud chceme být zase šťastní. To se může stát příčinou závislosti na nakupování.

Druhým důvodem je tzv. Veblenův efekt, popsaný už na konci 19. století, kdy se nakupováním a věcmi snažíme vyrovnat lidem okolo nás. V angličtině to je „Keep up with Joneses“ v češtině bychom našli pojem „Držet krok s Nováky“. Aneb když si Pepa Novák koupí novou, vymazlenou káru, která je značně lepší než ta vaše a vy budete na věcech stavět svoje sociální postavení a pocit spokojenosti a štěstí, tak si budete muset koupit ještě lepší, dražší, abyste mu ukázali a všem okolo, že na to máte.

Třetím důvodem je to, že nejsme ani zdaleka tak racionální, jak si myslíme, ani jak bychom si přáli. Denně jsme vystaveni 3000–5000 reklam a ať chceme nebo ne, ty reklamy se do nás propíšou a udělají svůj díl práce. Ať už si danou věc koupíme rovnou a podlehneme tak krátkodobým svodům anebo ať si značku vybavíme, když něco potřebujeme sehnat. Zkrátka, vůči reklamě nejsme nikdo imunní, i když si to budeme jakkoliv nalhávat.

 

 

 

Je podle vás minimalismus apolitický?

Minimalismus sám o sobě určitě. Minimalistou může být komunista, pirát, lidovec i ODSák. Minimalismus se nespojuje s žádnou politickou stranou či smýšlením. To se ovšem nedá pak říct o samotných propagátorech minimalismu. Příkladem můžu být já. Tři roky jsem byl členem politické strany, jsem komunálním zastupitelem. Nicméně do minimalismu svou politickou příslušnost netahám.  

 

Vznikají stále nová obchodní a nákupní centra. Myslíte si, že je to pouhá setrvačnost a nebo jde o reakci na poptávku společnosti?

Myslím si, že je to zcela pochopitelná reakce na poptávku. Problém není v těch samotných nákupních centrech. Spousta různých obchodů na jednom místě ve své podstatě vlastně může šetřit čas. Problémem je to, jak my k nim přistupujeme. Někteří v nich tráví víkendy, pro některé se staly útěkem z reality. Samozřejmě skýtají větší množství svodů k nákupům a zabírají spoustu prostoru. Nicméně dokud nezměníme své postoje k věcem a nákupům, tak nejspíše budou růst další.  

 

Představte si nepředstavitelné a zkuste mi říct, co by se stalo, kdyby se najednou všichni stali minimalisty. Zhroutil by se svět anebo bychom to ustáli?

Ustáli jsme průmyslovou revoluci, kdy lidé ničili stroje, protože se obávali, že je připraví o práci. Ustáli bychom bezpochyby i kdyby všichni lidé omezili způsob jakým dnes konzumují a množství, které zkonzumují. Minimalismus jako takový by se v tu chvíli zhroutil také, neboť je neoddělitelnou součástí konzumní kultury, bez ní nemůže existovat. Nicméně to by nejspíš nikomu z nás nevadilo, že se už nemůžeme nazývat minimalisty a že je to normou.

 

Teď trocha utopie. Jak podle vás vypadá ideální společnost?

Ideální společnost… Nesnažím se vytvářet si nereálné představy o ideální společnosti, protože pak má člověk v sobě akorát neustále frustraci a smutek z toho, že se to nikdy nestane realitou. Podle mě existují věci, které mohou diametrálně změnit způsob, kterým žijeme a nejsou nereálné, nicméně asi žádný ideál nevytvoří.

Příkladem může být to, že změníme způsob, jakým se koukáme na růst. Přestaneme honit HDP, které je příliš jednoduché a obecné a začneme měřit růst jinými indikátory, jako například modelem hrubého domácího štěstí (jako Bhútán). Spojíme tak měřítka ekonomického růstu s růstem spokojenosti, štěstí, udržitelnosti a dalších aspektů a budeme se tak koukat na ten růst komplexně. Na takový, jaký ve skutečnosti je.

Dále budeme muset začít zahrnovat do cen výrobků všechny jejich externality. Například do oblečení cenu toho, jak moc daná firma znečišťuje životní prostředí. Jak moc dovoz potravin ze Španělska, které se vyhodí, protože si je nikdo nekoupí, ovlivní planetu a další… Tohle vše budeme muset začít zahrnovat do ceny těch výrobků a v tu chvíli se konzum rapidně omezí, protože ceny vzrostou. Nicméně na úkor nízkých cen nebude trpět planeta a zpětně my a další generace.  

 

 

Kam směřují vaše další kroky – budete pokračovat ve studiu nebo rozvíříte vody pracovního trhu?

Zatím je to otevřený scénář. Když najdu zajímavý půl úvazek v Brně, tak rád zkombinuji studium magisterské sociologie a práci. Pokud zajímavý částečný úvazek nenajdu, tak se vrhnu na něco zajímavého na plný úvazek. Tam je značně více příležitostí.

 

Děkujeme za rozhovor!


Written by:



Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *