Hudba, Móda, Lifestyle & Urban kultura

Umění

Claude Closky: Do you want love or lust?

Leden 12, 2021

Claude Closky: Do you want love or lust?

Online doba přeje online projektům více než kdy dřív. Časy, kdy jsme byli nabádáni k setkávání tváří tvář namísto brázdění sociálními sítěmi, jsou nyní na nějakou dobu pryč. Nyní namísto toho je vyzdvihováno přesunutí do vlastních domovů a spolu s nimi také na internet. To ovšem neznamená, že jsme odkázáni na celodenní sledování příspěvků našich přátel. Můžeme místo toho sáhnout po kultivovanější zábavě a například zapátrat po online uměleckých dílech či dokonce virtuálních prohlídkách. Dnes se vrátíme k dílu z roku 1977, které ovšem funguje ve stejné online podobě dodnes. Dílo od Clauda Closkyho Do you want love or lost? patří k sérii Dia Web projects.

První je na místě si povědět něco o samotném umělci. Claude Closky *1963, je současný francouzský umělec žijící a tvořící v Paříži. Většina jeho prací zkoumá opakování, akumulaci a abecední nebo binární klasifikace. Příklad si můžeme uvést na díle 200 Mouths to Feed. Video je sestaveno z krátkých výňatků z televizních reklam, při kterých je představena rozmanitá složka lidí konzumující v reklamách potraviny. Naprosto obyčejné gesto stravování se při tomto opakování stává bizarním a umělým.

Než se ovšem podíváme na samotné dílo Do you want love or lost?, doporučuji vám, aby jste se na něj sami podívali a strávili s ním nějaký čas. Po přečtení této recenze bohužel přijdete o jeho značnou část. https://awp.diaart.org/closky/231a.html

Dílo Do you want love or lost? představuje sled otázek napsaných v žánru populárních časopisových kvízů. Ty se ptají na vše, co si jen dokážete představit. Jaký je váš vkus, zvyky, sklony a preference. Po vyplnění čtenář dospěje k určitému závěru, nabízející často uspokojující či znepokojující odpověď. Dílo Do you want love or lost? se přesouvá z klasických časopisů do hypertextového světa. Otázky, které Closky bez úvodu prezentuje, v sobě obsahují hypertextové odkazy na další weby. Jsou zde vždy minimálně dva a uživatel se tak vždy rozhoduje mezi několika možnostmi, ke kterým se více přikloní. Od začátku se ovšem otázky zdají poměrně náhodné, nesouvisející a odpovědi nepřináší žádné výsledky. Uživatel ovšem zůstává v napětí, jelikož při užívání se vždy po několika otázkách změní barva obrazovky, což dodává celému kvízu pocit narace. Ta je ale ovšem falešná, jelikož se v závěru nedočkáme žádného vyvrcholení a odpovědi na otázku, která nebyla nikdy položena. Místo toho uživatel prochází nekonečným množstvím voleb, které ho posouvají dále v putování bez předmětu. Uživatel to ale neví, s každou další otázkou očekává vyvrcholení investovaného času. Dostavuje se frustrace spojená s neuspokojením. Můžeme zahodit své snažení a stránku prostě vypnout, co ale s investovaných časem? Skrývá se zde stále možnost, že právě za touto poslední otázkou již bude ona neexistující odpověď.

Pokud jste sami vyzkoušeli tento kvíz, nejspíše se cítíte podobně. Frustrace to skvěle vystihuje. Našla jsem také informaci o tom, že by dílo mělo přinášet osvobozující pocit od každodenní potřeby výsledků a škatulkování. Předpokládám, že jsem příliš hluboko zakořeněna v systému otázek a odpovědí na to, abych se dokázala s tímto otevřeným koncem uspokojit. Zůstává tedy ve mně pocit nespokojenosti a rozhození. Ale i přes to, že jsem se nedostala ke konkrétnímu závěru této online show, samotné putování bylo přínosné. Některé otázky pro mě byly bohužel poměrně nesrozumitelné, některé mě ale donutily se opravdu zamyslet a měly v sobě až poetický nádech.

„For you, are vacations for learning and rubbing elbows with the indigenous, or to deep hang with Buster and Sue?“

„Which portrait fits your father best: he makes efforts, but in fact isn’t really interested in your personal life, or he is proud to show you off to his new friends?“

Bylo by na místě této recenzi nedávat žádný závěr a nechat ji stejně otevřenou, jako je dílo samotné. Bohužel, nemohu si alespoň pár slov odpustit. Dílo má svou sílu. Dokáže v uživately vyvolat silné emoce a zamyšlení. Nese s sebou ovšem kříž všech podobných projektů, a to je jeho neopakovatelnost. Hlavní síla díla se dá zažít jen jednou, dokud nezjistíte, co se za ním skrývá. Je to ovšem nevýhodou, či právě tou největší výhodou? Alespoň tuto otázku, si dovolím zanechat otevřenou.


Written by:



Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *