Paradox na českých silnicích: 65 % řidičů spěchá a téměř polovina přiznává překračování rychlosti, přestože znají rizika
Nepřiměřená rychlost patří dlouhodobě mezi hlavní příčiny dopravních nehod v Česku. Za posledních 15 let kvůli ní došlo k více než 217 tisícům nehod a jen v roce 2025 si vyžádala 130 lidských životů. Aktuální data České asociace pojišťoven od STEM/MARK zároveň ukazují výrazný paradox v chování řidičů: 65 % přiznává, že při řízení spěchá, 45 % překračuje rychlost, přestože dvě třetiny si uvědomují rizika a 98 % souhlasí, že bezpečnost by měla být za volantem prioritou. Mírné překračování rychlosti však většina řidičů stále považuje za „nejméně nebezpečný“ přestupek.
„Dlouhodobě se ukazuje, že problém vysoké rychlosti nespočívá v nedostatku informací. Řidiči vědí, že spěch a nepřiměřená rychlost patří mezi hlavní příčiny nehod, přesto je v každodenním provozu tolerují. Rychlost se tak stala nejen bezpečnostním rizikem, ale i otázkou zvyku a společenské tolerance. Právě tento rozpor mezi tím, co považujeme za správné, a tím, jak se skutečně chováme, je dnes jednou z největších výzev pro bezpečnost na silnicích. I proto považujeme za důležité téma otevírat, například prostřednictvím iniciativy Národního dne bez spěchu,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Nepřiměřená rychlost zůstává jedním z klíčových faktorů nehodovosti a zásadně ovlivňuje jejich následky. „Za posledních 15 let se podařilo díky osvětovým aktivitám snížit počet obětí nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí o více než polovinu, problém ale nezmizel,“ doplňuje Milada Veselá, vedoucí oddělení komunikace České asociace pojišťoven. Jen v roce 2025 bylo evidováno téměř 12 tisíc nehod způsobených rychlou jízdou, při nichž zemřelo 130 lidí. Nejčastější příčinou není jen samotná rychlost, ale její nepřizpůsobení stavu vozovky.
Až 65 % řidičů přiznává, že při řízení spěchá, a 45 % uvádí, že překračuje rychlost. Mírné překračování rychlosti je přitom široce tolerováno – dvě třetiny řidičů jej považují za „nejméně nebezpečný“ přestupek. Nejčastějším důvodem je snaha dohnat zpoždění, kterou uvádí 36 % řidičů. Spěch se tak stává nejen individuálním rozhodnutím, ale i společenským tlakem. Rizikové chování se navíc neomezuje jen na rychlost: 53 % řidičů nedodržuje bezpečnou vzdálenost, 70 % má zkušenost s agresivním brzděním a 74 % se setkalo s nedáním přednosti.
Debata o rychlosti v Česku není jen otázkou bezpečnosti, ale i osobních zkušeností a společenských norem. Většina řidičů odmítá snižování rychlostních limitů – například snížení rychlosti v obci na 30 km/h podporuje jen 15 % řidičů, zatímco 67 % by uvítalo zvýšení rychlosti na vybraných dálničních úsecích na 150 km/h. Přesto data ukazují pozitivní trend: 98 % řidičů se shoduje, že bezpečnost by měla být za volantem normou, a 88 % je ochotno zapojit se do Národního dne bez spěchu.
Národní den bez spěchu, který letos připadá na 23. dubna 2026, upozorňuje na rizika zbytečného spěchu a nepřiměřené rychlosti. Do iniciativy se každoročně zapojují instituce, firmy i veřejnost. Cílem je připomenout, že ne každá situace vyžaduje okamžitou reakci a že tlak na výkon a rychlost se promítá i do dopravního chování. Letošní ročník chce otevřít debatu o tom, proč máme potřebu spěchat, a jak tento tlak ovlivňuje naše rozhodování za volantem. Kampaň zároveň vybízí řidiče, aby vědomě zpomalili – protože zpomalit neznamená ztrácet čas, ale zůstat v bezpečí.
